Brumbál a Madrasah
Ihned po ránu ve Velké síni poletovalo strašidlo Protiva, všechny otravoval a nadával. Dal mi na hlavu Alexův klobouk, to mi zase připomnělo jeho vůni. Proč mě musí někdo otravovat úplně všude? Kate se vzbudila chudák na lavičce, spala tam celou noc. V síni bylo docela plno, Narion se bavil s Wilkusem, ti dva se k sobě celkem hodí, oba takoví zlí. Pak najednou byli všichni pryč, asi jsem se nějak zamyslela a v síni byl jen Alex, Wilkus a Narion a všichni proti sobě bojovali, vůbec nevím, kdo byl na jaké straně. Když jsem se probrala, ležela jsem zhroucená na lavičce a nade mnou stál pan profesor Brumbál s Alexem. Zaslechla jsem, že mě asi zasáhl nějaký paprsek, když kluci bojovali.
Pan ředitel řekl, abych šla s ním nahoru, tak jsem šla. Má ředitelnu dost nahoře, takže když mi dovolil se u něj posadit, měla jsem co dělat, abych se vydýchala. Nabídl mi čaj v takovém zvláštním hrnku a pak začal povídat. Byl na mě hodný, říkal, že všechno jednou přebolí, že se mám usmívat a nebrečet. Když se mu podařilo, že jsem se usmála, tak jsme šli zase dolů. Kate vyběhla z Velké síně, že prý se něco děje. Pan ředitel hned vběhl dovnitř a já jsem si před vchodem povídala s Katleen.
Povídaly jsme si o Narionovi, ona mi pak dala čokoládovou žabku, tak jsme si prohlížely na kraji velké síně kartičky. Když okolo prošla Sevila, tak jsem se úplně zarazila, ještě jsem neviděla ty dva spolu a jestli dneska uvidím… No a Kat chtěla jít dopředu, tak jsem šla s ní a tam ti dva seděli. Hned jsem si sedla jinam radši. Ať si sedají k Havraspárskému stolu a ne pořád k nám. Pak jsme se s Kat bavily o úkolech, ona psala něco na jasnovidectví, za námi se ti dva pořád hlasitě bavili, nedalo se to přeslechnout. Alex mi pak šel vyřídit úkol, tak jsem se musela otočit a koukat na něj i na Sevilu.
Přisedla k nám Kate a holky dělaly úkoly, Alex se Sevilou taky něco psali a každou chvíli jsem slyšela pitomý Sevilin smích, prostě to bylo strašné. Zase byla mela, Narion, Wilkus a Alex, kdo jiný…moji kůži někdo obarvil na zeleno, takže jsem vypadala jako žába…vzpomněla jsem si na Žabucha a bylo mi smutno, měla jsem toho žabáka opravdu ráda. Kat s Kate došli pro Brumbála, který kluky uklidňoval, nebo se o to aspoň snažil. Narion a Kat se hádali o sešit, který Narion vzal. Kate a Kat se mnou šli na konec místnosti, abychom byly dále od toho ruchu a tam jsme si povídaly, leštily hůlky a zkoušely kouzla. Pak jsme ochutnávaly Bertíkovy lentilky, byla to zábava do té doby, než Kate ochutnala jednu, která chutnala jako krev, pak jsme toho raději nechaly. Okolo prošel pan profesor Algarov a Kate úplně zrudla, pak pořád koukala k učitelskému stolu a něco nám o něm povídala, pak přešla řeč k Narionovi a holky odešly. Obě dvě mi ale hodně pomohly, už jsem se necítila tak sama.
Na stole se objevila večeře, tak jsem se chtě nechtě musela přesunout blíž k jídlu, protože jsem měla už opravdu hlad, při obědě jsem skoro nic nesnědla. Na jednom konci stolu seděl Alex se Sevilou, asi uprostřed Kate a na konci já. U jiného stolu seděla Kat a u dalšího Narion. Jediní, kdo se bavili, byli ti dva. Pěkně mě pak začínali štvát, jak spolu cukrovali. Narion kolem mě prošel a zase nadával, ale snažila jsem si ho nevšímat. Pak ke mně přišla ta hnusná Sevila a chtěla mi dát kapesník, nechápu, že jí nedojde, že s ní nechci mluvit, že nepotřebuju její pomoc a hlavně, že brečím kvůli ní?
Hrdličky odešli a zůstala jen Kate a Narion. Šla jsem k němu, chtěla jsem mu pomoct, myslím, že je takový divný od smrti jeho otce, dost se změnil a chtěla bych, aby se se mnou bavil tak, jako dřív. On ale jen nadával mně a na svou rodinu a pak odešel. Šli jsme s Kate do společenské místnosti, ona se mě ptala na Alexe, tak jsem jí to všechno pověděla. Ona pak odešla za jednorožcem a já jsem šla spát.
V pondělí jsem zaspala vyučování, jak jsem byla strašně unavená. Dole v hale jsem viděla Nariona, tak jsem ho pozdravila, ale on nereagoval. Dolů sešel pak profesor Madrasah a začal si se mnou povídat, omlouval se za nedorozumění a mluvili jsme o Narionovi, který kolem nás prošel s Kate. Divná dvojice. Pak se mě pan profesor ptal, kdy jsem se narodila. Řekla jsem mu to a pak jsme přemýšleli, kolikátého dneska vlastně je. Pak mi popřál k narozeninám, když je budu brzo mít, kdybychom se náhodou do té doby neviděli a dal mi datle, které mám ráda. Myslím, že bude prvního v pátek nebo v sobotu, ale vůbec si nejsem jistá.
Chtěl se jít podívat za jednorožcem, tak jsem šla s ním. V jeho ohradě mi povídal, jak je jednorožec nemocný, bylo mi ho líto. Vypadal úplně nádherně, leskl se a jemně pohupoval hlavou. Pan profesor mi dovolil, abych šla blíž a pohladila si ho, tak jsem ho hladila a šeptala mu do velkých uší. Úplně mě oslnil svou krásou. Nabízela jsem mu datle, které jsem dostala od pana profesora, prý je má rád, ale vůbec nechtěl jíst. Tak jsme ho nechali a šli jsme zpátky do hradu. V hale byla zase mela, z toho co jsem poslouchala, tak se všichni rvali s Wilkusem, který byl sám v síni a pan školník Filch hlídal dveře.
Kate byla nějaká divná a pořád nadávala Alexovi a Kat. Včera se s nimi ještě přátelsky bavila, mě dneska vůbec neodpovídala a to jsem se jí včera ještě svěřovala. Pak si ji odvedl profesor Madrasah a Filch všechny vyháněl spát. Alex odešel a já jsem se snažila bavit s Narionem, ale byl na mě zase zlý, tentokrát ale jen pohledem, protože všude chodil pan školník. Odešla jsem radši do pokoje, po chvíli přišla Kate, ale ani mě nepozdravila a hned si lehla. Popřála jsem jí aspoň dobrou noc a také jsem si lehla.
V Bradavicích je to poslední dobou zvláštní. Když ještě žil profesor Arkhipov, tak jsem se měla špatně, ale teď ani nevím jak se cítím, každý den další a další záhady. Nezbývá mi nic jiného než doufat, ale jsem ráda, že mi pan profesor Brumbál a Madrasah řekli tolik hezkého.
Komentáře
Přehled komentářů
No jo v Bradavicích je to vážně tedka blázinec. Jinak článek pěkný těším se na další
***
(Katleen, 13. 11. 2007 14:56)taky se mi líbí! :) pěkně podané dva dny v Bohn... co to kecám, v BRADAvicích :D
Nadpis
(Narion, 13. 11. 2007 13:54)hezkej članek, pěkne dlouhej, krasně napsany supr obrazky! prostě gůd
*****
(Alex F., 13. 11. 2007 17:20)