Konečně doma!!!
Konečně zase doma! V Bradavicích! Miluju tu vůni našeho pokoje a celého hradu! Ale popořádku. Bylo už pozdě večer, když jsem se dostala do Londýna. Otec si zařizuje v Birminghamu obchod, tak mě nebyli schopni odvést do Londýna dříve. Ale to už je na Hradě po zařazování! A zase jsem ho neviděla…
No, vyložili mě na ulici a rychle odjeli, tak jsem se vydala směrem ke Kotli a čekal na mě Hagrid, kterého pro mě poslal Brumbál. Šli jsme spolu na Příčnou ulici, jenže tam bylo už zavřeno všude…takže si nové věci a pomůcky musím zakoupit z Bradavic, budu na Příčnou muset poslat sovu. Ale bylo super tu ulici zase vidět, tam to voní všelijakými věcmi. Přísadami do lektvarů, zvěřincem, cukrovím, novými knihami (to je má oblíbená vůně), takže je radost se tam procházet, i když si člověk nemůže nic koupit…
Pak jsme tedy vyšli ven a Hagrid mi došel pro můj kufr, který jsem měla uložený přes prázdniny v Kotli a dal mi hrst letaxu, který mě přenesl přímo do Prasinek. Byla jsem trochu špinavá, ale ten let, to bylo zajímavé! Pak jsem se dozvěděla, že takovou cestu poletím ještě jednou a než jsem se nadála, stála jsem před krbem v učitelské sborovně, jak mi předtím řekl. Ihned jsem poznala, že jsem ve škole, protože je to tam úplně jiné než kde jinde a poznala bych to snad i slepá a hluchá. Sešel se mnou k mé společenské místnosti, cestou jsem zahlédla v šeru známá místa - Vstupní síň a dveře do Velké síně. Jaké asi bylo zařazování? Kolik prváků letos nastoupilo?
Hagrid se se mnou rozloučil, už jsem byla strašně unavená, bylo několik hodin po půlnoci, tak jsem si jen rychle naskládala věci do své truhly a vlezla do své nejlepší postele. Ještě jsem přemýšlela o tom, jaké by to bylo ve čtvrťáku a ne opakovat třeťák…mrzí mě, že jsem nepostoupila dál, ale zase budu moct být ve škole o rok déle…
Další dopoledne jsem úplně zaspala! Vzbudila jsem se a všude světlo, hned jsem věděla, že je zle! Ale tak první týden výuky přece nebývá tak hrozný…
Uklidila jsem si tedy v pokoji a odešla do společenské místnosti a nevěřila jsem svým očím. Pamatovala jsem ji poloprázdnou a teď se to tam hemžilo dětmi, které jsem znala jen tak od vidění nebo vůbec. Potkala jsem nějakého profesora, který mi přišel strašně povědomý, ten mi dal rozvrh hodin a pak jsem šla zase dolů.
Prváci tam vykřikovali nějakou formuli zvláštní, kterou jsem neznala a jeden, který se jmenuje Laguna, mi povídal, že se to dočetl v nějaké knize z knihovny. Zběžně jsem ji prolistovala a byl tam návod jak se stát zvěromágem. Musela jsem se sama pro sebe usmát, ten návod byl vážně zajímavý!
Vysvětlila jsem jim, že takové kouzlo jim těžko půjde, když ještě žádné jiné neumí, tak ať si počkají. Pak jsem mu půjčila svou učebnici lektvarů, protože prý svou ztratil, tak doufám, že mi ji někdy vrátí. Chvíli jsem si povídala s Benem a potom s dalšími prváky, kteří mají zelený plášť a chtějí ho použít při cestování v noci po hradě! Hned jsem jim řekla co si myslím o porušování řádu a ať se opováží porušovat pravidla, ale zdá se, že to jsou jinak dobří kluci, se kterými by se dal školní pohár znovu získat.
Ben mi povídal, že ten povědomý učitel je ten pán z Kotle, co nám bral hrnky. Já si tím teda nejsem jistá, ale prý i na hodině byl pěkně zlý a Ben z něj má strach. Dám si radši také pozor, protože bych nerada přišla do nějakého průšvihu. No a ještě jsem se bavili o Narionovi chvíli, o něj mám trochu strach, je poslední dobou dost zvláštní…
Teď ležím ve své posteli a přemýšlím o všem, co se stalo od chvíle, kdy mi přišel dopis do Bradavic. Třeba v prváku jak jsem se vyhnula trestu u pana profesora Snapea! Nebo jak jsme jeli ve druháku na výlet do muzea, kde nám pak pan profesor (myslím že Kratiknot) koupil dýňový džus - od té doby oblíbený, nebo jak jsme pekli s panem ředitelem ryby. Nebo jak jsme byli na pouti… A jak Alex…. No jsem moc ráda, že jsem v tak skvělé škole…
Další den na hradě a já zase zaspím výuku! No nedá se nic dělat, raději se půjdu podívat, co se na hradě děje. Chci si popovídat s Narionem, Kat, Amabell a ostatními, které jsem dlouho neviděla!
Super den! Tak hned ve společence jsem potkala nějakou prvačku - Natálii, které jsem pomohla dostat se do ložnic, kde měla klíče od truhly. Vydala jsem se do Vstupní síně, kde bylo spousta lidí. Pozdravila jsem Matthewa a Alamara, který se dostal do Havraspáru, tak jsem ráda docela, věděla jsem, že je asi dost chytrý.
Přišel Narion s Amabell, tak jsem si s nimi začala povídat a pořád jsem koukala po Narionovi, jestli na něm není něco zvláštního. Pak jsme si povídali o tom divném učiteli obrany a přišla nás pozdravit Katleen. Byla jsem ráda, že ji zase vidím a jsem ráda, že je zase zpátky! Přišla s nějakými prváky, asi jim ukazovala hrad, pak ale musela zase jít.
Jo, Ben nás všechny pozval na oslavu svých narozenin, tak se na to moc těším! Je to prima kluk. Šla jsem si na chvíli popovídat taky s Narionem, kterému ten divný učitel říkal, že za ním má přijít do kabinetu, on prý přišel pozdě na nějaké hodiny. Bavili jsme se ještě s Kate a pak se Amabell rychle rozloučila, že jde prý do knihovny. Pak jsme se tam šli s Narionem také podívat, ale všude bylo zamčeno, takže nechápu, kam ta Amabell tak rychle utíkala...
Dole ve Velké síni bylo jenom pár lidí, tak jsem se šla procházet po hradě a koukat na věci, kterých jsem si nikdy jindy nevšimla. Třeba že ve vstupní síni je na jedné zdi asi ve dvou metrech malá pavučina, fuj. Nesnáším pavouky….no to jsou ale hnusné vzpomínky….No ale objevila jsem spousta věcí, když se člověk pozorně dívá, zjistí mnoho zajímavého.
Vrátila jsem se po svém výletu zase zpátky do Síně, kde probíhala večeře. Vzala jsem trochu jídla Charliemu a potom jsem se zakousla do mrkve. Miluju mrkev, je to super jídlo, mě chutnají i ty zelené konce! No pak zase to jídlo zmizelo, tak jsme jen tak seděli, lidi odcházeli a přicházeli a mně se klížili oči. Pak mě probralo to, když na mě mluvil nějaký prvák a představoval se mi. Prý Oliver, nebo tak nějak. Byl tam i Narion, tak jsme chvíli seděli a přišel ten učitel obrany a ptal se, kolik je hodin.
Určitě jsem musela být úplně bledá, myslela jsem, že je už po večerce, ale ten prvák říkal, že za minutu. Rychle jsem se rozloučila a upalovala jsem do ložnic. Nechtěla bych ztratit nějaké body hned na začátek roku, ještě teď jsem udýchaná. Půjdu si raději lehnout…
Komentáře
Přehled komentářů
Velmi pekný článok
***
(Katleen, 10. 4. 2008 10:34)moc fajn, přečíst si zase Amandin pohled na věc...:) jinak, to s tou mrkví mě taky ještě nenapadlo :D
...
(Ben, 10. 4. 2008 8:21)pěkný .. ona se ta zelená věc u mrkve dá jíst ? to musim zkusit :).
Super
(Bynarr, 10. 4. 2008 0:26)Super článek,koukám že hagrid zachránce na tech fotkach :-D
***
(Matthew, 14. 4. 2008 22:53)