Pořád a pořád se něco děje
Poslední školní den v tomto týdnu začal úplně poklidně. To ale začínají úplně všechny, že? Ráno jsem hned potkala Alexe a poprvé za dlouhou dobu bez Sevily. Asi tím, že jsem vstala docela brzo. Přebarvil mi vlasy na červeno, protože já svoje blond vlasy fakt nesnáším. Taková ošklivá barva a musím ji schytat zrovna já. Šli jsme dolů na snídani oba s červenými vlasy. Tam jsme si u jídla povídali s Narionem, který se Alexovi smál, že je má spíš růžový. Sám si je přebarvil na fialovo, ale ta barva vypadala růžověji než ta Alexova. Pak teda aby se neřeklo přebarvil Alexovi vlasy na pořádnou růžovou, která se mu vracela už pořád, ať se snažil jak chtěl.
Alex na rozdíl ode mě růžovou nesnáší, tak se pěkně rozčiloval. A Narion mi moje vlasy dokonce pochválil. Pak už jsme museli jít s Alexem na hodinu, abychom nepřišli pozdě na lektvary. Učitel ale dlouho nešel, naštěstí. Alex si někam odběhl a přišel Narion, když jsem si v učebně procvičovala nějaká kouzla a říkal, že Wilkus podpálil lavice v učebně formulí, ať s ním jdu hledat nějakého učitele. Vyšli jsme tedy na chodbu a tam stál Wilkus, který zase provokoval a snažil se nás naštvat. Potkali jsme nějakou slečnu, která hledala svého bratra Arefa, tak jí Narion říkal o lavicích a ona odešla.
Přilítlo strašidlo Protiva a začal mlít úplné nesmysly, jako že jsme se s Narionem líbali a tak podobně. No klidně bych to vyzkoušela někdy, ale to bych Alexovi neudělala a stejně, Narion je jenom můj kamarád. Pak přišel Alex a Protiva po nás začal házet jablka, která byla ale moc dobrá, i když trochu natlučená. Když se Narion vydal zase hledat nějakého učitele, tak jsem zůstala s Alexem sama a líbali jsme se. Jenže tam běhala nějaká hnusná krysa a ležela pak mrtvá na schodech, byl to opravdu odporný pohled, tak jsme šli nahoru radši jinudy. Ve vstupní síni zase lítalo to ztřeštěné strašidlo a prudilo každého, Roberta, Nariona, Alexe i mě. O mě prohlásil, že jsem prý mudlovská drbna. Jaká drbna? Když Narion odešel s profesorkou McGonnagallovou, tak jsme si s Alexem sedli do Velké síně k havraspárskému stolu a začali se bavit o spolužácích.
Já jsem tvrdila, že mají v Havraspáru lepší lidi než u nás a on že to není pravda, že má Mrzimor lepší lidi, jako třeba Sevilu, že? No a když jsem řekla, že zas mluví o Sevile, tak se ohradil, že to není pravda, že jsem lepší než ona. Tak jsem si mu pořádně stěžovala, že mi vadí, že ona vždycky uteče, když mě uvidí a že je vždycky potkávám spolu. Do toho se pak přidal ještě Protiva, to byla zábava. Alex mě ale jakž takž uklidnil, když prohlásil, že po Sevile nekouká, že je to jenom kamarádka a že ona spíš zbožňuje Fixela než Alexe. To by mě teda zajímalo, co Wilkus udělá až zjistí, že Sevila nemá čistokrevné předky, když se s ní teď prý baví. Říkal, že se se Sevilou prý dobře povídá, ale že se mnou je prý mnohem radši. Takže když tam nejsem, tak si povídá pořád s ní, je mi to jasné. No, nebudu na to už myslet, snad po ní opravdu nekouká. Doufám, že je nepotkám nikde samotné, to bych si zase něco začala myslet.
Mezitím si paní profesorka McGonagallová zavolala do kabinetu Wilkuse, Nariona a Roberta, asi s nimi řešila ty lavice. My jsme se s Alexem vydali na formule. Když jsme vešli do třídy, tak nás učitel seřval, co tam chodíme bez jeho dovolení, tak jsme se tedy omluvili a odešli jsme za dveře. Když zazvonilo, tak se dveře najednou prudce otevřely a práskly mě přímo do hlavy, jak jsem stála blízko. Úplně se mi zatmělo před očima, že jsem byla ráda, když jsem si sedla na židli v učebně. Něco jsem nahlas prohlásila a profesor mi řekl, že se u něj musí hlásit. Přihlásila jsem se a když mě vyvolal, řekla jsem jen: pardon.
Asi jsem ho trochu naštvala, ale on mě naštval těmi dveřmi, protože mě hlava opravdu pekelně bolela. Pak jsme si měli něco zapisovat do sešitu, ale já jsem na to neměla sílu. Když jsem se ale zeptala, jestli bych nemohla jít na ošetřovnu a Alex mu vysvětlil, že mě práskl dveřmi, tak učitel jen řekl, že u nich nemám příště stát tak blízko. Měli jsme jít tedy cvičit nové kouzlo, i když vůbec nevím jaké. Zvedla jsem se a šla jsem za učitelem, ale pak se mi hrozně zamotala hlava a probrala jsem se na zemi. Profesor mě tedy propustil z hodiny a Alex mě odvedl na ošetřovnu. Tam sice žádný ošetřující nebyl, ale lehla jsem si alespoň do teplé postele. Byla mi strašná zima a zdálo se mi, že fouká vítr, chvíli jsem unaveně pozorovala Nariona s Wilkusem, kteří se prali a Alexe, který seděl u mé postele. Pak jsem usnula.
Vzbudila jsem se a v místnosti bylo už šero. Na stolku jsem měla dva dorty, které jsem snědla a Alex, kterého jsem potkala na chodbě mi říkal, že mi je tam nechal od oběda. Zrovna se na mě šel prý podívat. Hlava mě ještě trochu bolela a bouli budu mít dlouho, ale už to nebylo tak hrozné, jako předtím. Nějaký pán ve škole říkal, že ten přízrak, co se ve škole objevuje je velmi silný a nebezpečný, že si na něj máme dát pozor, prý se ve škole už zase objevil. Alex mi ve Velké síni řekl, že Přízračný strážce mluvil dnes s Amabell a pak se ona pohádala s Narionem. Alex si v knihovně půjčil nějaké zajímavé knížky, prý byla otevřená.
Do síně přišel Narion, ale naštvaně nevypadal, když si po večeři sel k nám, byl úplně bledý. Prý snědl nějakou čokoládovou žabku, která byla otrávená, tak se snažil vyléčit a naštěstí přišel lékouzelník, který ho uzdravil. Pak se kluci začali bavit o kartičkách, které kdy v žabkách měli. Paní profesorka McGonagallová přišla přesně ve chvíli, kdy jídlo ze stolů zmizelo, tak se pěkně rozčilovala, byl na ní krásný pohled, tak pak odešla za skřítky do kuchyně, aby jí něco dali.
Povídala jsem si s Alexem o Vánocích, které se blíží, o dárkách a o astronomii. On ani nevěděl, že je nějaký rozdíl mezi astronomií a astrologií. Škoda, že my letos nemáme ani jedno. Protože už měla být večerka, tak jsme museli jít. Já jsem si před spaním ještě trénovala kouzla a konečně se mi povedlo kouzlo na barvu vlasů. Od teď je budu nosit červené. Jo, a Sevila se celý den neukázala.
---------------------
Ráno jsem se převlékla jen do obyčejného oblečení, nemám ráda chození v hábitu, je v tom hrozné horko. A nechala jsem si samozřejmě červené vlasy. Přišla jsem do Velké síně akorát na snídani, ale nenasnídala jsem se, protože tam bylo na zemi nějaké prase. Byl to Alex, jak jsem později zjistila. V síni byla ještě Kat, Brian a Wilkus a nějaký pán, z kterého se vyklubal Wilkusův povedený otec. Wilkus prý včera získal mínus 50 bodů, když to zjistil Narion, tak se málem zbláznil smíchy. Ale Wilkusův otec to přišel urovnat a ještě nám stihl všem nadávat, proměnit v prase i mě a potom Nariona a Wilkus zápasil s Kat, kterou pak omráčil. Takhle rozčilenou Katleen jsem ještě neviděla. Metala kouzla jedno za druhým a šlo jí to mnohem lépe než Wilkusovi, jenže to je parchant a srab.
Přišel pak Aref Defer a začal se s panem Fixelem hádat a předháněli se, kdo má lepší rod a původ. Řekla bych že Defer, protože je tisíckrát lepší než Fixel. Pak přeměnil Alexe, že byl konečně normální. Pak se všechno docela uklidnilo a kluci tvrdili, že zase viděli přízrak, ale nikde nebyl, tak se jim to asi zdálo. Všichni se zas sešli ve Velké síni, kde se hádali s Wilkusem. Pak přišel jeho otec a řekl, že má Wilkus body zase zpět a proměnil Nariona v prase, ten ho pěkně prohnal.
Hradem se rozléhaly nějaké divné rány a udělala se zase zima, jako když přichází přízrak. Ten strašný pan Fixel mi dal facku a sprostě mi nadával a ještě mě přebarvil na tu odpornou růžovou. Ne že bych ji neměla ráda, ale ne na celém těle. Byla jsem absolutně naštvaná, ale barva mého obličeje stejně nebyla vidět přes tu růžovou. Ve vstupní síni zapálili Fixelovi oheň a strkali do něj Nariona jako prase, ten se jim ale vyvlíkl a nacpal tam starého Fixela. Wilkus pak oheň naneštěstí uhasil. Otec Wilkuse pak odešel a přišel Gorion Defer, který mě musel probrat, protože mě Wilkus omráčil. Teda myslím, že to byl Wilkus.
Pak nám řekl, že bylo uneseno nějaké dítě jeho vnučce, té, kterou jsme s Narionem včera potkali. Říkal, že za nález bude odměna, ale my žádnou nechceme, jen Wilkus se začal na odměnu vyptávat, tak jsem se naštvala a dala mu pěstí. Přišel přízračný strážce a z Wilkuse byl najednou pták a někam odlétl. Doufala jsem, že mu to vydrží napořád, ale moc dlouho to nebylo. Chtěli jsme se tedy s Alexem vydat hledat, Narion ještě zjišťoval podrobnosti. Všichni jsme mysleli, že to bude nějaké malé dítě a ono je prý ve stejném věku jako my.
Hlavně jsme se rozhodli, že uděláme vše pro to, abychom ho našli dříve než Wilkus. Nejdříve jsme jen tak prohledávali pár míst, ale nemělo to moc cenu. Narion si vzpomněl na Zapovězený les a napadlo ho teorie, že to bude souviset s tím přízrakem. No, každopádně to bude asi hledání na dlouho…
Komentáře
Přehled komentářů
pardon, zavadila jsem o Enter :-)
To jsem přečtla jedním dechem... a ty obrázky k tomu! Jsem ráda, že vím, co se ve škole děje, když tam nejsem :-) I když to Amandiný pokukování po Narionovi...!!! O tom bych snad radši ani nevěděla :-D
nadpis
(Narion, 28. 10. 2007 14:25)hezkej članek! konečně nějaka slohovka! opravdu povedenej, nejlepši obrazek jak sem shodil GuGaguru do ohně :D:D těšim se na dalši a musime najit to děcko dřiv než pixl!!
počteníčko :-)
(Amabell, 29. 10. 2007 23:12)