První víkendový den
Ráno jsem se probudila s dobrou náladou. Hurá, je víkend! Ale už zase jsem se spletla. Hned u vchodu do velké síně mě seřval Arkhipov za to, že nemám na sobě plášť. Sice mám už nový, ale jako kdybych mohla za to, že mi je vzal. Pořád mám na sobě modřiny od toho padání na zem při hodině…Pak stihl ještě seřvat Alexe, že chodíme oblečení jak mudlové. Přitom to o víkendech máme dovoleno. Kdo se má celý den pařit v hábitu a plášti, když je venku ještě pořád docela hezky? Prý nesmíme ve Velké síni sedět u cizího stolu. Další zákaz, který si dnes vymyslel. Nechtěli jsme se s nim hádat, tak jsem šla ukázat jednomu prvákovi z Nebelvíru sovinec. Jeho sova tam nebyla, tak odešel a zůstala jsem tam sama s Alexem. Docela to tam páchlo a sovy houkaly, tak jsme chtěli jít dolů, když v tom nás zase nachytal Arkhipov. Šel s námi dolů a ve Vstupní síni seřval ještě Kate za mudlovské oblečení. Kate si ale vymyslela, že je učitelka, ale Wilkus to na ní prásk, tak dostala stržené body.
Venku bylo hezké počasí, tak jsme se chtěli jít projít s Alexem na pozemky. Samozřejmě nás dostihl na nádvoří Wilkus a začal provokovat a hádat se s námi. My jsme se ale nedali, přimíchal se do toho Arkhipov, kdo jiný a pak i Kate. Když už jsem měla té hádky plné zuby, šli jsme konečně ven, kde byl klid. Našli jsme si skvělé místo daleko od hradu u lesa, kde jsme si sedli do stínu stromů. Co všechno jsme dělali si ani nemusím psát, protože to budu vědět vždycky. Ale Alex líbá opravdu moc dobře…Všechno krásné ale musí jednou skončit.
Přišel Wilkus s Arkhipovem. Jak nás našli, netuším, ale asi s tím má co dělat Wilkusův plášť. My jsme pořád seděli na zemi, i když mi oznámili, že jako školní trest budu prát Wilkusovi prádlo. Naštěstí ne spodní…Alex byl omráčen, protože vyjádřil svůj názor a když se konečně probral tak už byli pryč. Málem bych zapomněla. Bylo to za to, že jsem prý nadávala Wilkusovi do sviní. Ale je to pravda ne? Nechtěli jsme si ale zkazit dopoledne i odpoledne, tak jsme si povídali dál a na oběd jsme nešli. Místo toho jsme jedli čokoládové žabky. Měla jsem tam kartičku s pánem jménem Felix Felicis, který prý vytvořil lektvar štěstí. To musí být skvělé! Ale já zrovna takový lektvar nepotřebuji, když mám Alexe.
Ve Velké síni mezitím Kate zahájila boj proti Arkhipovovi. Říkala nějaké nadávky francouzsky, a když jsme seděli všichni u mrzimorského stolu, tak vymýšlela soutěž o nejvyšší počet stržených bodů. Venku u nádob na body rozvíjeli všichni svůj nápad dál a Nariona odvedl Hagrid, aby vykonal svůj trest z ministerstva. Nechápu, co to do Kate vjelo, vždycky byla taková slušná a mírná. Když jsem se zeptala Katleen, tak mi řekla, že jak jde o principy, tak by to udělala odjakživa. Narion si ale nechat strhávat body nechce a já taky ne, nepotřebuju Arkhipova provokovat víc než teď, on si mě najde sám a umí horší věci než strhávat body…
Komentáře
Přehled komentářů
Moje odpověď na tvůj dotaz - ne. Vycházím z vlastní zkušenosti. :) Jinak to tu máš moc pěkný...:) A můj blog, ptala ses na něj u Fixelů... http://katleensplace.blogspot.com/
teda, prozatímní pokus o blog :)
Existuje jediný den bez Arkhipova?
(Katleen, 14. 10. 2007 23:27)